Norwegian Wood
Spojení standardní hudby a celostní muzikoterapie
Jaký je vlastně rozdíl mezi hudbou a muzikoterapií? V čem pak následně spočívá spojení těchto dvou konceptů? Co přesně tedy dělá experimentální hudební těleso Norwegian Wood? K tomu je potřeba nejdříve odpovědět na první otázku.
Hudba a její záměr
Celostní muzikoterapie a standardní hudba, ačkoliv se jedná o dvě rozdílné oblasti lidské činnosti, mají jeden společný jmenovatel a to je hudební produkce. Největší rozdíl je ovšem v záměru obou produkcí, zatímco umělecká hudební produkce otevírá emocionální stavy a stejně jako literární příběh nebo divadelní hra má svůj děj, který posluchače provází přes celou škálu pocitů od rozrušení a napětí přes zklamání nebo smutek až ke konečnému vyřešení a uvolnění. Nabízí příběh, který uspokojuje potřebu kontrastu.
"Abychom si mohli uvědomit, že jsme šťastní, potřebujeme být alespoň na chvíli nešťastní"
Proto jsou tak oblíbené určité typy hudebních forem, které v nás uměle(cky) vytvářejí tyto stavy napětí a uvolnění, které nás nechávají cítit že si život užíváme. Aby mohli umělci vytvářet tyto emocionální efekty, potřebují k tomu širokou škálu prostředků, které jim umožní vytvářet složité melodie a harmonie a navozovat tak různé emocionální stavy pouze nepatrnými drobnými změnami v projevu. Aby mohly být tyto nástroje efektivně využity, začalo se používat tzv. rovnoměrně temperované ladění, které standardní hudbě umožňuje vyvářet emocionální horskou dráhu, vytvářenou právě velkou variabilitou tónových kombinací, která to umožňuje. Systém temperovaného ladění tedy ovšem platí za tuto variabilitu tím, že téměř všechny intervaly jsou nepatrně rozladěné. Pro lidské ucho je tento rozdíl nepatrný a na vědomé úrovni ho neslyšíme, nicméně naše tělo neladící vibrace zaznamenává na úrovni nevědomé a brání tak léčivému efektu, který by hudba na lidské tělo mohla mít.
Více o této problematice na stránce celostní muzikoterapie
Celostní muzikoterapie a její záměr
Naproti tomu celostní muzikoterapie je velmi blízce příbuzná tzv. zvukové terapii, která se opírá o tónové frekvence, které jsou bližší a přirozenější pro naše tělo, pracuje pouze s konsonantními, tedy využívá jednoduché intervaly, které je možné zajistit i v tzv. přirozeném ladění, které je založené na podílech malých celých čísel. Tedy intervaly mezi tóny nejsou stejné tak jako je tomu u temperovaného ladění a není tedy možné zacházet do příliš složitých struktur a melodií, protože vzdálenější intervaly pak neladí a sice tak moc, že to slyšet už je. Muzikoterapeutické působení využívá tedy pouze těch intervalů, které jsou v perfektní harmonii, nemůže tedy využít celou širokou škálu možností, které skýtá temperované ladění a musí si vystačit jen s několika málo intervaly. Toto omezení ovšem v celostní muzikoterapii není na škodu, neboť cílem muzikoterapie není vytvářet příběh a působit rychlé změny emocí, ale vytvořit klid. Muzikoterapie tedy pracuje s jednoduchými melodiemi a jednoduchými často ostinátními formami, které se opakují a přivádějí posluchače do stavů změněného vědomí (mozkové vlny Alfa případně Théta), které jsou charakteristické pro odpočinek, relaxaci a meditaci. K tomu přispívá i práce s jednoduchým, stále se opakujícím rytmem, který často napodobuje tep srdce a opět je jedním z prvků, který přivádí lidskou mysl k uvolnění a relaxaci.
Norwegian wood - experimentální hudba
Experimentální projekt Norwegian Wood spojuje oba tyto přístupy v neobvyklou hudební produkci, která je založená na přirozeném ladění ve frekvenci 432, ale využívá prvky standardní hudby pro dosažení určitých emocionálních efektů.
Členové experimentálního uskupení Norwegian Wood jsou hudebníci z různých zemí, kteří se spojili na tomto projektu, aby otevřeli nové obzory v oblasti působení hudby na lidský organismus.
Členové uskupení jsou
Bjorn Magne Hansen (NO) – kytara s otevřeným laděním, zpěv
Pluto Guthe (NO) – el. kytara
Ladislav Schneider (CZ) – violoncello, basa
Richard Jones (NZ) – djembe, šamanský buben a perkuse
Lubomír Holzer (CZ) – cistra
