Co je celostní muzikoterapie?
Muzikoterapie je obor, který představuje souběžné působení se standardní léčbou a využívá se pro urychlení rekonvalescence pacientů a zlepšení jejich kvality života. Nicméně nemusí sloužit pouze k léčbě problémů, ale může sloužit i tzv. “zdravé populaci”.
Co tedy může muzikoterapie udělat pro každého z nás?
Všichni se musíme vyrovnávat v životě s určitou mírou stresu a neexistuje způsob jak se mu vyhnout. Ovšem existuje mnoho způsobů jak se naučit se stresem pracovat tak aby nás nepoškodil. Muzikoterapie může v tomto procesu významně pomoci. V mnoha studiích je uváděno její působení jako preventivní opatření proti vyhoření u zaměstnancům s vysokým nasazením a také prokazatelně pomáhá léčit depresi, úzkosti, ale i rekonvalescenci po syndromu vyhoření
Základní principy
Proč poslech jakékoliv hudby neznamená automaticky muzikoterapii?
Terapeutický efekt hudby není automatický, posloucháme nějakou hudbu stále, ale významný léčebný efekt nepozorujeme.
Jaké jsou tedy hlavní podmínky, abychom léčebný účinek dosáhli?
Především je to tzv.
Přirozené ladění
Systém ladění, který napodobuje zvuky v přírodě (zpěv ptáků, zurčení vodopádu nebo šum větru v korunách stromů)
Na čem je přirozené ladění založené?
Rozdíly mezi jednotlivými tóny jsou dané podíly malých celých čísel, takže rozdíly mezi jednotlivými tóny a půltóny nejsou shodné.
Rozdíly v tónových intervalech v systému přirozeného ladění
Jak můžeme vidět na tomto grafu, tak pozice jednotlivých tónů a půltónů jsou mírně odlišné než shodné rozdělené podle centů na stupnici níže.
Na druhou stranu, standardní hudba, kterou jsme zvyklí poslouchat (od klasické hudby, přes jazz, country, rock až po heavy metal) využívá tzv temperované ladění, kde rozdíly mezi jednotlivými půstóny jsou vytvořeny tak že oktáva je rozdělena na 12 naprosto identických intervalů (každý z nich má 100 tzv. centů)
Tento systém ladění umožňuje hudebníkům využívat složité harmonie a kombinovat melodie a mohou také snadno přepínat mezi jednotlivými tóninami na stejném hudebním nástroji. Mohou také vyprávět příběhy prostřednictvím emocionálního náboje, který je vždy přítomen v hudebním umění. Publikum může cítit vzrušení, smutek, strach nebo jakoukoliv emoci, kterou skladatel zamýšlí. A to je také důvod proč téměř každý má rád hudbu protože to je jako sledování filmového příběhu plného vzrušujících situací. Nicméně účel muzikoterapeutické hudby je jiný.
Rozdíl mezi přirozeným laděním (JI) a rovnoměrně temperovaným (ET)
Tento graf ukazuje rozdíly mezi tóny v systému “Rovnoměrně temperovaného ladění” a “Přirozeného ladění”. Tak jak vidíme nejbližší tóny v obou systémech jsou oktávy (shodná hodnota) a kvinta (4/3), velmi blízká až shodná hodnota. Ostatní tóny jsou distribuované na škále odlišně a jejich absolutní hodnoty jsou rozdílné než v protilehlém systému.
Kdybychom chtěli skládat a psát složitější hudbu v přirozeném ladění, tak by bylo velmi obtížné protože bychom mohli rozdělit oktávu do nekonečného množství tónů, které by bylo obtížné reprodukovat a koordinovat s dalšími hráči. Ale pokud zůstaneme v řádu jednoduchých intervalů, které se skládají ze zlomků opravdu malých čísel (oktáva 1/2, kvinta 3/2 a tercie 4/3) tak dosáhneme opravdu harmonických intervalů, které jsou spojeny s pozitivními emocemi bez napětí a očekávání a jejich působení je vždy uklidňující a léčivé. Nevýhodou tohoto systému je, že muzikoterapeutické nástroje jsou vždy laděné jen v jedné tónině a není možné hrát v jiné tak jako na běžných hudebních nástrojích.
Co to pro nás znamená?
Terapeutické nástroje nejsou univerzální, mohou být použity jen pro tóninu ve které jsou naladěeny. Můžeme snadno hrát na klavír v C dur a stejně tak i v D moll nebo jakékoliv jiné tónině, ale pokud máme flétnu určenou pro muzikoterapii a je naladěná v D, tak můžeme hrát pouze v této stupnici a žádné jiné, protože tóny v této stupnici mají jiné frekvence než shodné tóny v jiné stupnici.
Zmíněné harmonické intervaly (oktáva, kvinta a velká tercie) jsou také nejbližší k frekvencím rovnoměrně temperovaného ladění, tak v některých místech určité tóniny je možné kombinovat zvuk standarních hudebních nástrojů s muzikoterapeutickými pro umělecké experimenty a improvizace. Nicméně vzhledem k faktu že jejich harmonie je jemně rozladěná (rozdíl je v jednotkách centů), tak organismus vnímá tento rozdíl aniž by byl zaznamenán lidským uchem. Umělecké dojem takové hudby může být zajímavý, nicméně léčebný potenciál takové experimentální hudby se ztrácí..
Nyní se podívejme na drobné rozdíly mezi jednotlivými tóny v obou systémech ladění
Při kombinování můžeme spoléhat na oktávy, protože jejich frekvence jsou shodné u obou systémů, pokud zvolíme shodný výchozí tón. Kvarta a Kvinta má jen malý rozdíl mezi oběma systémy (2,-2 centy), velká septima a malá sekund má rozdíl (-4, 4 centy). Toto je tedy možná cesta jak kombinovat standardní hudební nástroje s pevně danou frekvencí tónů s muzikoterapeutickými nástroji pro umělecké účely. Lidské ucho není schopné zaznamenat takto malé rozdíly v tónech, ale schopnost léčebného působení je tímto eliminována. Naopak strunné nástroje bez pražců, kde je možné tvořit tóny variabilně (housle a violoncello) jsou pro univerzálně využitelné a je možné je úspěšně kombinovat s nástroji v přirozeném ladění bez jakéhokoliv omezení.
Takže, muzikoterapie využívá přirozené ladění a nejvíce harmonické intervaly pro hudební produkci, která resonují s vibracemi lidského těla. Z tohoto důvodu není a ani nemůže být taková hudba příliš sofistikovaná a nemůže obsahovat žádné znepokojivě znějící intervaly, které evokují tenzi nebo vypjaté emoce, které jsou naopak záměrně vyvolávané uměleckou hudební produkcí. Ovšem celostní muzikoterapie nehledá příběhy, ale pouze vyvolává pozitivní emoce.
Druhou komponenetou je
Frekvence 432Hz
Běžná hudba v temperovaném ladění je obvykle laděná na 440Hz (komorní A). Ačkoliv některé teorie ukazují že více vhodné ladění pro relaxaci a léčení je 432Hz, které je více v harmonii se zvuky přírody. Nicméně účelem běžné hudby není léčit a uklidňovat, ale naopak citová hnutí mysli, tak je pochopitelné, že pro uměleckou produkci jsou užívané jiné frekvence.
Pro ověření těchto předpokladů byla provedena studie v roce 2019 dvěma italskými výzkumníky Diletto Calamassi a Gian Paolo Pomponi, která ukazuje, že hudba laděná od 432Hz má pozitivní vliv na aktivitu srdce.
Třetí komponentou je
Rytmus
Důležitou součástí muzikoterapie je také rytmus, který je významným meditativním prvkem terapeutické kompozice. V muzikoterapii se používají jednoduché opakující se rytmy bez dekorativních elementů, které můžeme slyšet ve standardní hudbě. Cílem neustálého opakování je dostat klinta do meditativního stavu, tedy aktivovat delší alfa nebo théta mozkové vlny, které umožní tělu se přepnout do relaxačního, sebe-uzdravujícího modu.
Shrneme vše podstatné…
Tedy, rozdíl mezi hudbou a muzikoterapeutickou hudbou je v jejím účelu. Běžná hudba je umělecký produkt, který má přinášet vzrušení prostřednictvím emocionálních hnutí použitím složitých rytmů a melodií, které evokují specifické emocionální vlny, které mohou posluchače provézt na horské dráze jeho vlastními emocemi. Naopak, terapeutická hudba nás vede do změněného stavu vědomí, kde tělu umožní zahájit sebe-uzdravný proces. Nástroje pro tento účel jsou jednoduché melodie v ideálních harmonických sestavách v systému přirozeného ladění a jednoduché repetitivní rytmy, které uvolňují napětí v našich myslích a vytvoří tak prostor pro samoléčebný potenciál vlastního těla.
